Násobení diskriminace osob s postižením

V dnešní společnosti nelze přehlédnout, že naše identita je tvořena mnoha různými aspekty – od zdravotního stavu přes pohlaví až po rasu a sexuální orientaci. Právě v komunitě osob s postižením se tyto různé vrstvy často překrývají a společně vytvářejí unikátní zkušenosti s diskriminací a vyloučením. Mnoho lidí s postižením totiž čelí nejen překážkám vyplývajícím z ableismu, ale zároveň i dalším formám marginalizace, které se navzájem zesilují. V článku se nejprve podíváme na konkrétní příklady toho, jak se tyto kombinace diskriminačních zkušeností promítají do každodenního života. Poté si vysvětlíme, proč je koncept intersekcionality tak zásadní pro pochopení různorodosti zkušeností v komunitě, a nakonec nabídneme strategie, jak opravdu posilovat hlas každého jednotlivce.

Co znamená intersekcionalita a proč je důležitá 

intersekcionalita je pojem, který poprvé představila právnička Kimberlé Crenshaw. Tento koncept nám umožňuje chápat, jak se různé aspekty identity – například pohlaví, etnicita, sexuální orientace či sociální status – navzájem prolínají a utvářejí jedinečné životní zkušenosti každého z nás. V kontextu postižení se intersectionalita stává klíčovou optikou, která odhaluje, proč nestačí vnímat postižení izolovaně od dalších identit.

Jak se intersekcionalita projevuje 

Jedinci s postižením nejsou homogenní skupinou. Každý z nich může čelit nejen překážkám plynoucím z jejich stavu, ale i dalším nerovnostem pramenícím z jejich jedinečných identit. Například žena s postižením může zažívat jiné formy diskriminace než muž se stejným typem postižení, protože se u ní propojuje genderová a zdravotní identita. Podobně lidé pocházející z menšinových etnik mohou čelit dvojitému vyloučení – kvůli postižení i svému původu.

Význam rozmanitých identit 

Každá další identita ovlivňuje, jak konkrétní člověk prožívá své postižení i přístup okolí. LGBTQ+ lidé s postižením nebo osoby žijící v chudobě mohou narazit na specifické překážky, které by postih jednotlivých identit sám o sobě nevyvolal. Právě díky pohledu intersekcionalitu dokážeme rozpoznat, že problémy, se kterými se tito lidé potýkají, nejsou pouze součtem jednotlivých forem diskriminace, ale vytvářejí nové a komplexnější výzvy.

Intersekcionalitu tak není jen teoretickým pojmem, ale praktickým nástrojem, jak lépe porozumět rozmanitosti zkušeností a potřeb osob s postižením. Otevírá nám cestu k citlivějšímu přístupu i účinnějším řešením nerovností, které by při pohledu na postižení jako jedinou identitu zůstaly často skryté.

Jak se diskriminace násobí

Kombinace více identit může znamenat vystavení několika druhům útlaku najednou. Například žena tmavé pleti na vozíku může zažívat nejen předsudky kvůli svému postižení, ale také kvůli pohlaví a etnickému původu. V takových situacích se diskriminace nesčítají, ale spíše násobí, což často vede k hlubším formám vyloučení.

Konkrétní situace z každodenního života

Představme si mladého Afroameričana s tělesným postižením, který hledá lékařskou péči. Podle údajů Center for American Progress čelí černí muži s postižením trojnásobně větším bariérám v přístupu ke zdravotní péči než jejich bělošští vrstevníci bez postižení. Nejde jen o fyzické překážky v ordinacích, ale i o předsudky lékařů, kteří mohou podceňovat jeho potíže nebo vnímat jeho potřeby méně naléhavě.

Jiným příkladem je nebinární člověk s autismem, který se uchází o práci. Tito lidé často zažívají nejen ableismus, ale i diskriminaci spojenou se svou genderovou identitou. Zaměstnavatelé mohou mít předsudky vůči jejich schopnostem nebo je dokonce odmítnout na základě nepochopení jejich identity. Výsledkem jsou vyšší míry nezaměstnanosti a chudoby mezi LGBTQ+ dospělými s postižením. Pro zvýšení šancí na trhu práce je zásadní cílená podpora v samostatnosti a kariérním rozvoji, zjistěte jak podpořit dospělé autisty v samostatnosti.

Průvodce asistenčními a adaptivními technologiemi

Od nouzových tlačítek pro seniory po komunikační tablety pro lidi s autismem. Asistenční technologie mění životy.

PŘEČÍST ČLÁNEK

Dopad na vzdělávání a pracovní příležitosti

Prolínání diskriminací ovlivňuje i šance na vzdělání a uplatnění na trhu práce. Studentka s poruchou sluchu z romského prostředí může čelit znevýhodnění už při vstupu do školy – ať už kvůli jazykové bariéře, nebo kvůli stereotypům učitelů. Taková kombinace často vede k horším studijním výsledkům a menším šancím na získání zaměstnání v dospělosti.

Osobní zkušenosti a scénáře

V praxi jsme svědky toho, jak například mladá žena na vozíku, která je zároveň členkou LGBTQ+ komunity, čelí odmítání ve sportovním klubu, protože vedení není ochotné ani upravit prostředí, ani pracovat s rozmanitostí členů. Podobně matka samoživitelka s duševním onemocněním může narazit na nepochopení při žádosti o sociální podporu, protože úředníci často nerozumí složitosti její situace.

Tato propojení ukazují, že zkušenosti lidí s postižením nelze chápat izolovaně. Každá další vrstva identity přináší nové výzvy, které vyžadují komplexní a citlivý přístup ze strany společnosti i institucí.

Strategie pro inkluzivní advokacii (podporu)

Úspěšná advokacie musí naslouchat všem hendikepovaným, včetně těch, jejichž hlasy bývají často opomíjené. Když se zaměříme na rozmanitost zkušeností, umožníme každému jedinci aktivně přispívat k tvorbě řešení, která reflektují jeho potřeby.

Jak posilovat různorodé hlasy

Amplifikace hlasů znamená cíleně vytvářet prostor pro ty, kteří čelí vícenásobným bariérám. Můžeme začít tím, že nabídneme možnost sdílení zkušeností na veřejných fórech, v médiích nebo prostřednictvím partnerských organizací. V praxi se osvědčilo také vytváření tematických skupin a mentoringových programů, které umožňují sdílení znalostí mezi zkušenějšími advokáty a nováčky z menšinových skupin.

Implementace intersekcionálních politik

Když chceme, aby advokacie byla skutečně inkluzivní, musíme přijímat politiky, které zohledňují vícerozměrnost identity. To zahrnuje například pravidelné školení týkající se intersekcionality, transparentní procesy rozhodování a systematické mapování potřeb různých skupin. Organizace jako NWEA upozorňují na význam sběru dat, která ukazují, jak se překrývají různé formy nerovností, a podle nich pak upravují své strategie.

Budování komunit a spolupráce napříč hnutími

Silná advokacie stojí na spolupráci. Propojování s dalšími organizacemi – například s ženskými, LGBTQ+ nebo menšinovými skupinami – umožňuje sdílet zkušenosti a vytvářet jednotnou frontu proti diskriminaci. Kolektivní kampaně, konference a společné projekty přinášejí lepší výsledky, protože kombinují různé perspektivy a zdroje. Zajímavým příkladem úspěšné spolupráce je iniciativa, kdy skupiny lidí s postižením společně s komunitními centry pro migraci prosazovaly dostupnost zdravotnických služeb pro všechny bez rozdílu původu či jazyka.

Pokud budeme tyto strategie rozvíjet a sdílet, dokážeme posunout advokacii k větší férovosti a zajistíme, že žádný hlas nezůstane bez povšimnutí.

Co jsme si odnesli

Je zřejmé, že zkušenosti lidí s postižením nelze vnímat odděleně od dalších vrstev jejich identity. Kombinace zdravotního postižení s dalšími aspekty, jako je etnicita, gender nebo sexuální orientace, vytváří unikátní výzvy, na které společnost často není připravena reagovat. Právě koncept intersectionality nám pomáhá pochopit, proč nestačí řešit pouze jeden rozměr diskriminace, ale je nutné přistupovat ke každému člověku s ohledem na celou jeho zkušenost.

Úspěšná advokacie a podpora lidí s postižením proto musí být otevřená rozmanitosti, naslouchat nejrůznějším hlasům a vytvářet strategie, které zahrnují všechny členy komunity. Pokud přijmeme tuto komplexitu, můžeme společně usilovat o skutečně inkluzivní a spravedlivou společnost.