Kariérní plánování s hendikepem

Plánování kariéry není jen o hledání nové práce nebo postupu na vyšší pozici. Pro nás všechny – a obzvlášť pro lidi se zdravotním postižením nebo pro ty, kdo o ně pečují – je to cesta, která začíná u poznání sebe sama. Sebereflexe nám umožňuje objevit, co nám v práci dává smysl, kde se cítíme silní a na co můžeme být pyšní. Když se ohlédneme za úkoly, které nás opravdu baví, nebo si připomeneme výzvy, které jsme zvládli, získáme jasnější představu o svých schopnostech. Někdy nám navíc kolegové nebo nadřízení ukážou talenty, kterých jsme si sami nevšimli. V následujících odstavcích si ukážeme, proč je sebehodnocení klíčem k dalšímu kariérnímu růstu, a podíváme se na konkrétní příběh zaměstnance, který díky této cestě objevil nové možnosti svého profesního rozvoje.

Sebereflexe jako základ plánování kariéry

Pochopení vlastních silných stránek otevírá nové možnosti profesního rozvoje. Pokud si upřímně sepíšeme úkoly, které nás v práci opravdu baví a na které jsme pyšní, často si rychleji uvědomíme, co nám jde samo a kde podáváme nejlepší výkon. Tento jednoduchý krok nám pomáhá lépe směřovat vlastní energii a rozvíjet to, v čem vynikáme.

Význam zpětné vazby od okolí

Zkušenosti ukazují, že kolegové nebo vedoucí dokáží odhalit naše skryté talenty a schopnosti, kterých si sami často nevšimneme. Zpětná vazba z týmu tak může být klíčem k identifikaci dovedností, které nám přijdou samozřejmé, ale ostatní je vnímají jako výjimečné.

Příběh: Jak sebehodnocení změnilo kariéru

Představme si například pana Tomáše, který pracoval jako administrativní pracovník. Když si poctivě prošel své úspěšné projekty a úkoly, které zvládl i v náročných situacích, postupně zjistil, že mezi jeho přednosti patří schopnost rychle řešit krizové situace a komunikovat s klienty. Díky zpětné vazbě od kolegů navíc objevil svůj talent pro organizaci týmové práce. Tyto poznatky mu umožnily naplánovat další profesní kroky směrem k projektovému řízení.

Systematickým sebehodnocením si vytváříme pevný základ pro další kariérní rozvoj. Když známe své silné stránky, dokážeme lépe určit, jaké cíle si chceme stanovit a kam chceme profesně směřovat.

Jak konkrétní a ambiciózní cíle mění pracovní výsledky

Lidé, kteří si nastavují konkrétní a náročné pracovní cíle, dosahují lepších výsledků než ti, kdo se spokojí s neurčitým směřováním. Výzkum Lockeho a jeho kolegů (1981) jednoznačně potvrzuje, že právě jasně definované a ambiciózní cíle vedou k nejvyšším výkonům (Goal setting and task performance: 1969–1980). Pokud například stanovíme týmu úkol navýšit produkci o 15 % během šesti měsíců, pravděpodobnost úspěchu je vyšší, než když zadáme pouze obecné „zlepšení výsledků“.

Smysl a profesní naplnění

Vymezení profesní cesty a srozumitelných cílů pomáhá zaměstnancům chápat, proč jejich práce dává smysl. Když víme, kam směřujeme, cítíme větší jistotu a naplnění. Příklad: pracovník v administrativě, který má za úkol zefektivnit procesy o konkrétní procento, vnímá svoji roli jasněji, což posiluje jeho motivaci a spokojenost.

Význam cílení pro osoby se zdravotním postižením

Pro kolegy se zdravotním postižením má stanovování cílů klíčový význam při překonávání překážek. Například pokud člověk s tělesným omezením plánuje zvládnout určitou pracovní pozici během konkrétní doby, může lépe zacílit úsilí, využít podpůrné technologie a požádat o konkrétní úpravy prostředí. Takové nastavení přináší nejen vyšší šanci uspět, ale i posiluje sebevědomí a pocit rovnocennosti v týmu.

Ukazuje se, že když se nebojíme vytyčit si konkrétní a ambiciózní cíle, otevíráme si cestu k vyšším výkonům, větší spokojenosti i efektivnímu překonávání bariér.

Jak nastavit SMART cíl v oblasti financí nebo administrativy

Metoda SMART pomáhá převést naše obecné sny nebo vize do konkrétních, jasně definovaných kroků. Zkratka SMART znamená Specific (konkrétní), Measurable (měřitelné), Achievable (dosažitelné), Relevant (relevantní) a Time-bound (časově ohraničené). Když cíl postavíme na těchto pilířích, víme přesně, co chceme dosáhnout, jak to poznáme a do kdy to zvládneme.

Rozlišení krátkodobých a dlouhodobých cílů

Výhodou metody SMART je možnost odlišit krátkodobé cíle, jakým je například dokončení účetního kurzu, od dlouhodobějších plánů, například získání vyšší pracovní pozice. Obě kategorie cílů si zaslouží jasné vymezení, protože nás motivují a dávají nám směr. Krátkodobé cíle obvykle vedou k rychlejším výsledkům a pomáhají nám udržet tempo, zatímco dlouhodobé vyžadují více času a úsilí.

Příklad SMART cíle z oblasti financí

Vezměme si konkrétní situaci z administrativy: rozhodneme se, že během následujících tří měsíců zvládneme nový účetní software a použijeme jej při měsíční uzávěrce. Tento cíl je konkrétní – vztahuje se k určitému softwaru, měřitelný – poznáme, že jsme jej zvládli podle schopnosti provést uzávěrku, dosažitelný – tři měsíce poskytují dost prostoru na zaučení, relevantní – nové dovednosti zvýší naši hodnotu pro zaměstnavatele, a časově ohraničený – víme, do kdy máme vše zvládnout.

Takto nastavený cíl nám umožní přesně sledovat pokrok a průběžně upravovat naše kroky. Díky tomu se vyhneme zbytečnému tápání a lépe využijeme čas i energii.

Jak si sestavit vlastní plán rozvoje

Pravidelný rozvoj technických i měkkých dovedností představuje klíč k vyšší konkurenceschopnosti i lepší schopnosti reagovat na nové výzvy. Zvlášť v prostředí, kde se technologie i způsoby práce rychle mění, pomáhá kombinace různých typů znalostí odlišit nás od ostatních. Proto je užitečné zaměřit se nejen na to, co využíváme dnes, ale také na oblasti, které nám otevřou nové možnosti do budoucna.

1. Digitální gramotnost – online kurz práce s cloudovými nástroji

Digitální dovednosti dnes potřebujeme téměř ve všech oborech. Kurz zaměřený na práci s cloudovými službami, jako je Google Workspace nebo Microsoft 365, nám umožní efektivněji komunikovat a spolupracovat na dálku. Tyto znalosti najdeme u stále více zaměstnavatelů mezi základními požadavky. Navíc se díky nim lépe vyznáme v moderním pracovním prostředí, ať už hledáme uplatnění v administrativě, nebo v podpoře zákazníků.

2. Komunikační a prezentační dovednosti

Měkké dovednosti, například schopnost jasně sdělovat své myšlenky a zvládat obtížné rozhovory, zásadně ovlivňují vztahy na pracovišti i osobní spokojenost. Workshop zaměřený na asertivní komunikaci nám pomůže lépe zvládat stresové situace, vyjednávat nebo prezentovat své nápady před kolegy či klienty. Tyto zkušenosti využijeme nejen v práci, ale i v osobním životě – a výrazně zvyšují naši hodnotu na trhu práce.

3. Kurz mimo hlavní obor – základy účetnictví nebo projektového řízení

Otevřenost novým oblastem nám umožňuje pružněji reagovat na změny a případně změnit zaměření, když se objeví nová příležitost. Krátký kurz základů účetnictví nebo projektového řízení rozšíří naše znalosti o fungování firmy jako celku a zároveň zvýší naši atraktivitu pro zaměstnavatele. Takové vzdělání nám dává větší jistotu při hledání práce i při zvažování samostatného podnikání.

Školení a kurzy dnes často nabízejí nejen firmy, ale i úřady práce nebo neziskové organizace. V některých případech lze na vzdělávání získat i finanční příspěvek. Pokud si sestavíme konkrétní plán a vybereme kurzy, které propojují technické znalosti s osobnostním rozvojem i rozšířením obzorů, výrazně tím zvýšíme naši šanci udržet si práci nebo najít lepší uplatnění.

Adaptační pomůcky a podpora na pracovišti: Jak probíhá žádost o úpravu

Když zaměstnanec s tělesným postižením zjistí, že mu běžné pracovní prostředí nevyhovuje, může požádat o přiměřenou úpravu. Typickým příkladem je situace, kdy pracovník se zrakovým omezením osloví oddělení lidských zdrojů s potřebou čtečky obrazovky. V praxi to vypadá tak, že zaměstnanec vysvětlí, jaká omezení mu běžné IT vybavení způsobuje, a navrhne konkrétní řešení – například instalaci screenreaderu nebo hlasového ovládání.

Průběh jednání s HR

Personalista si vyžádá doplňující informace k požadavku a společně hledají nejvhodnější variantu úpravy. Pokud firma už podobné pomůcky poskytuje, může nabídnout i další možnosti – například ergonomické pomůcky pro usnadnění práce nebo přístup do interní podpůrné skupiny, kde zaměstnanci sdílí zkušenosti a tipy. Jasně definované postupy a otevřená komunikace pomáhají rychle najít řešení, které zvýší efektivitu práce i spokojenost na obou stranách.

Správně zvolená asistenční technologie nebo úprava pracovního místa umožňuje zaměstnanci využít svůj potenciál naplno a přispívat týmu stejnou měrou jako ostatní kolegové.

Inkluze jako motor růstu a inovace ve firmách

Inkluze není jen heslo. Pro firmy představuje klíč k novým trhům a inovacím. Objevte, jak přístupnost a diverzita posílí vaše podnikání a přinesou vám konkrétní konkurenční výhodu. Začněte vnímat inkluzi jako strategickou investici.

PŘEČÍST ČLÁNEK

Mentoring jako odrazový můstek k růstu

V profesním životě často narazíme na situace, kdy si nejsme jisti dalším krokem nebo potřebujeme pohled někoho, kdo si podobnou cestou už prošel. Dobrý mentor může v takových chvílích znamenat zásadní rozdíl. Ukazuje to například příběh Radky, která po úrazu páteře hledala nové uplatnění v administrativě. Díky zkušené mentorce z neziskové organizace získala nejen praktické rady, jak upravit své CV a připravit se na pohovor, ale hlavně získala ztracené sebevědomí. Společně probraly možnosti práce na částečný úvazek, vhodné kurzy i strategie, jak komunikovat své potřeby v novém kolektivu. Právě podpora a sdílení zkušeností s někým, kdo zná překážky zdravotního omezení z vlastní praxe, Radce otevřely cestu k pracovnímu uplatnění, na které by si sama netroufla.

Vedle osobního mentoringu hrají zásadní roli i profesní kontakty a networking. Setkání s lidmi z oboru – ať už v rámci firmy, nebo mimo ni – často přinášejí nové příležitosti k rozvoji i kariérnímu růstu. Pro zdravotně znevýhodněné může být účast na komunitních akcích, workshopech či online diskuzích cestou, jak získat aktuální informace, navázat spolupráci nebo se inspirovat konkrétními příběhy ostatních. Mnoho firem navíc podporuje vnitřní mentoringové programy, které usnadňují adaptaci a sdílení know-how.

Neméně důležité jsou online komunity a profesní skupiny. Nabízejí prostor pro sdílení zkušeností, vzdělávání a hledání odpovědí na specifické otázky. Aktivní zapojení do těchto sítí rozšiřuje naše znalosti i okruh kontaktů, což může vést k novým pracovním možnostem nebo dalšímu vzdělávání. Využijme proto potenciál mentoringu i profesních sítí naplno – často právě tato podpora znamená rozdíl mezi stagnací a skutečným posunem vpřed.

Jak společně zakotvit kariérní cíle do strategie firmy

Dialog: Sestavování rozvojového plánu

Znát misi a strategii firmy je zásadní pro naše další kroky. Když rozumíme, kam firma směřuje, dokážeme lépe promyslet, jak do toho zapadnou naše vlastní profesní ambice. Následující krátký dialog ukazuje, jak probíhá diskuze mezi zaměstnancem a manažerem při vytváření rozvojového plánu:

Zaměstnanec: Rád bych se v příštím roce více zapojil do projektového řízení. Vidím, že firma teď hodně rozvíjí projekty zaměřené na digitalizaci. Myslíte, že by to bylo v souladu s vašimi očekáváními?

Manažer: Rozhodně. Digitalizace je jedna z našich hlavních priorit. Pokud máte zájem rozvíjet se tímto směrem, můžeme společně naplánovat, jaké konkrétní školení nebo zapojení do projektů by pro vás bylo nejvhodnější.

Zaměstnanec: Ocenil bych možnost účastnit se některého z plánovaných workshopů a třeba si pod vedením zkušenějších kolegů vyzkoušet vedení menšího týmu.

Manažer: To je skvělý nápad. Připravíme rozvojový plán, který propojí vaše ambice s aktuálními potřebami firmy. Budete mít jasné cíle a my vám poskytneme podporu i zpětnou vazbu.

Společně sestavený rozvojový plán přináší konkrétní výhody pro obě strany. Zaměstnanec má jasně danou cestu, jak rozvíjet své schopnosti a posunout se v kariéře. Firma zase získává motivovaného člověka, jehož rozvoj odpovídá jejím strategickým potřebám. Tím zvyšujeme pravděpodobnost, že naši zaměstnanci i organizace dosáhnou svých cílů a navíc získají dlouhodobou podporu vedení.

Pravidelná revize kariérních cílů

Průběžné přehodnocování kariérních záměrů nám umožňuje udržet plán reálný a v souladu s tím, co v danou chvíli skutečně potřebujeme nebo chceme. Ideální je vracet se k nim každých několik měsíců a posuzovat, jestli stále odpovídají našim aktuálním prioritám. Může se stát, že nás osloví nová oblast, objevíme dovednosti, které jsme dříve podceňovali, nebo narazíme na změny v týmu či firemní strategii, které ovlivní naše možnosti růstu.

Otevřenost novým příležitostem

Flexibilita v plánování kariéry výrazně zvyšuje šanci využít nečekané příležitosti. Pokud si ponecháme prostor pro úpravy, dokážeme lépe reagovat na změny na trhu práce nebo v osobním životě. Například rozšíření pracovního úvazku, přechod na jinou pracovní pozici nebo přeorientování na jiný obor může být cestou k větší spokojenosti i lepšímu uplatnění, zvlášť pokud se situace změní rychleji, než jsme čekali.

Praktický příklad z praxe

Vezměme si situaci, kdy se paní Eva, která dlouhodobě pracovala jako administrativní pracovnice, rozhodla využít svůj zájem o grafiku. Původní kariérní plán zaměřený na administrativu každého půl roku přehodnocovala a všímala si, že ji víc baví práce s grafickými programy při tvorbě firemních prezentací. Po absolvování několika online kurzů a konzultaci s personalistou ve firmě se jí podařilo přejít na pozici grafičky a tím získala nejen vyšší finanční ohodnocení, ale především větší radost z práce.

Pravidelná aktualizace kariérních cílů nám tedy otevírá cestu k tomu, abychom lépe využili vlastní potenciál a přizpůsobili se aktuálním okolnostem. Díky tomu dokážeme reagovat na změny a přetavit je ve výhodu.

Jak efektivně nastavit komunikaci s vedením

Pravidelné konzultace s manažerem představují jeden z nejúčinnějších způsobů, jak sledovat osobní rozvoj a plánovat další kroky. Taková setkání dávají prostor nejen pro hodnocení aktuálního pokroku, ale hlavně pro upřesnění nových priorit a očekávání. Díky nim můžeme včas reagovat na změny v týmu, projektech i osobních potřebách, což je zásadní pro dlouhodobý růst.

Velkou pomocí při udržení přehledu bývá stručná dokumentace z každé schůzky. Zápis usnadňuje dohledání dohodnutých úkolů, termínů i podpory, na které jsme se s vedením shodli. Pravidelné rekapitulace takové dokumentace zároveň zvyšují naši motivaci a umožňují nám lépe kontrolovat vlastní postup.

Vzorový zápis z poradního setkání

Poradní schůzka – 14. 3. 2024

Účastníci: Jana Nováková, Petr Svoboda

Hlavní body:

- Zhodnocení dosažených výsledků za poslední měsíc (splněno 4 z 5 cílů)

- Nové priority: zaměřit se na vzdělávací kurz MS Excel (termín do 30. 4.)

- Požadavek na rozšíření pracovního času ze 4 na 6 hodin týdně – ověření možností do příští schůzky

- Potřeba úpravy pracovního místa (ergonomická židle) – zajištění do 22. 3.

Další schůzka: 18. 4. 2024

Otevřený dialog nám umožňuje sdílet nejen úspěchy, ale i potřeby na úpravu pracovních podmínek či přístup k dalším zdrojům. Pravidelné setkávání a jasně vedená dokumentace nám dávají lepší možnosti ovlivnit směr vlastní kariéry a včas řešit překážky. Aktivní přístup k vyjednávání o podmínkách i podpoře tak posiluje naši pozici a dlouhodobou spokojenost v zaměstnání.

Jak si udržet motivaci díky malým úspěchům

Stanovení dlouhodobého cíle může působit skličujícím dojmem, zvlášť pokud se zdá cesta k cíli příliš dlouhá. Právě proto má smysl rozdělit celý proces na menší kroky. Každý z nich představuje konkrétní mezník, jako například dokončení kurzu, převzetí zodpovědnosti za menší část projektu nebo zvládnutí nové pracovní dovednosti. Tato dílčí vítězství tvoří základ motivace, protože nám potvrzují, že se posouváme správným směrem.

Nezanedbatelnou roli hraje způsob, jakým na dosažené milníky reagujeme. Oslava každého malého úspěchu totiž výrazně posiluje naši sebedůvěru a chuť pokračovat dál. Nemusí jít o nic velkého – někdy postačí obyčejné uznání vlastního pokroku nebo krátká pauza na oblíbenou činnost. Třeba po úspěšném uzavření etapy v projektu si můžeme dopřát dobrou kávu, krátkou procházku nebo si vědomě pochválit pokrok v pracovním deníku.

Pravidelné připomínání a uznání vlastních pokroků udržuje pozitivní postoj. Pokud máme tendenci přehlížet vlastní úspěchy, můžeme si vytvořit jednoduchý rituál – například na konci týdne si vypsat tři věci, které se nám povedly, a krátce si je připomenout. Tento postup nejenže podporuje naši vnitřní motivaci, ale zároveň nám pomáhá lépe zvládat i náročnější období.

Právě vědomé oceňování každého dílčího pokroku nám pomáhá vytrvat na cestě k velkým cílům i v náročnějších situacích.

Kariérní růst s jasným směrem: Co si odnášíme

Plánování kariéry se opírá o důkladné poznání vlastních silných stránek a pravidelné sebehodnocení. Když využijeme zpětnou vazbu od kolegů a aktivně hledáme nové dovednosti, dokážeme lépe reagovat na změny i výzvy současného trhu práce.

Klíčové je stanovovat si konkrétní, měřitelné cíle – ideálně metodou SMART – a rozdělit velké plány na menší, dosažitelné kroky. Průběžná revize těchto cílů nám umožňuje upravovat směr podle aktuálních potřeb a možností.

• Pravidelný rozvoj technických i měkkých dovedností zvyšuje naši konkurenceschopnost.

• Otevřená komunikace s vedením a jasné dohody o pracovních podmínkách posilují naši pozici.

• Využití mentoringu, profesních sítí i zapojení do ERG skupin nám usnadní adaptaci a rozvoj.

• Oslava malých úspěchů a vědomé uznání pokroku podporují dlouhodobou motivaci.

Díky těmto principům můžeme jako zaměstnanci, zdravotně znevýhodnění i pečující aktivně ovlivňovat vlastní kariérní cestu, lépe využít svůj potenciál a najít pracovní uplatnění, které dává smysl. Cesta k růstu je otevřená všem, kdo se nebojí pravidelně plánovat, učit a komunikovat své potřeby.